Přidejte se ke školám, které učí o přírodě v přírodě

Je to právě 25 let, co TEREZA rozjela program Les ve škole. Tehdy nás oslovily Lesy ČR, chtěly přiblížit dětem lesní ekosystém. Od prvních metodik k těm současným uběhlo hodně času. Program se zapojil do mezinárodní sítě škol programu Learning about Forest. Lesem ve škole už proběhla spousta dětí a škol. To už by se dalo považovat za potvrzení kvality materiálů, seminářů a webinářů i další podpory programu. Od prvotní myšlenky představení ekosystému lesa se poslání programu proměnilo na podporu učení o přírodě v přírodě.

Co program Les ve škole žákům a učitelům přináší? Proč je dobré vyzkoušet metodiky Lesa ve škole a učit žáky o přírodě v přírodě?
Něco od vás víme ze závěrečných zpráv, z Ozvěn.

"Líbí se nám skvěle zpracované metodiky pro jednotlivé ročníky i nápady k jednotlivým tématům. Vhodně zvolené motivační příběhy děti baví a mají chuť se tématům věnovat, spolupracovat a diskutovat o svých poznatcích." Lenka Soukupová, Základní škola a Mateřská škola Viničné Šumice

"Děti v přírodě pracují úplně jinak. Spadne z nich snaha vypadat nějak a chovají se přirozeně a radostně. To si užívám já jako učitel. Děti zažívají radost z objevování, z pokusů z pozorování." Lenka Husarová, Základní škola a Mateřská

Trochu podrobněji se letos v únoru na všechno zeptal koordinátor programu Jan Froněk ve dvou základních školách. Na ZŠ Zámoraví, která je nejmenší školou v Kroměříži, na jeho otázky odpovídala paní ředitelka Ivana Uherková a paní učitelka Edita Klopanová. Další paní ředitelka, která se podělila o svou zkušenost s programem, byla Eva Klecandrová ze ZŠ a MŠ Záměl nedaleko Vamberka.

Jaká byla vaše cesta k Lesu ve škole?
Ivana Uherková: Zúčastnila jsem se v roce 2017 jednoho ze seminářů v Brně, poté začala zkoušet projekt učit ve své první třídě podle metodiky. Také jsme Les ve škole realizovali jako 5denní program na škole v přírodě, někteří kolegové jako celoroční projekt se svou třídou. Asi nejvíc se nám osvědčily metodiky první a třetí třídy.

Edita Klopanová: Už na mateřské jsem sledovala blog Svobodná hra Justiny Danišové. Přes ni jsem se dostala k Učíme se venku. Nejprve jsem se tedy inspirovala venkovními činnostmi pro své vlastní děti, později pro ty "vypůjčené" školní.

Eva Klecandrová: Když jsem se dostala do ředitelské funkce, tak jsem se tímto směrem chtěla vydat, myslela jsem, že si to budu prošlapávat sama, a náhodou se do mého záměru trefila nabídka z TEREZY.

Jakou změnu jste tím chtěla přinést do školy?

Eva Klecandrová: Chtěla jsem ven. Jsem původně speciální pedagog, na bývalé škole jsme využívali především terapeutický potenciál přírody. Realizovat výuku venku bylo přirozené. Když to jde u dětí s handicapem, proč by to nešlo v normálním prostředí základní školy. Neviděla jsem v tom žádnou překážku

A co vám zapojení do programu Les ve škole přineslo?

Ivana Uherková: Za sebe mohu říct, že pro děti to přináší neskutečné množství zážitků. Než jsem začala Les ve škole, tak jsem prvouku učila víceméně jenom v učebně a ven jsme šli maximálně na vycházku, ale tak pestré aktivity jsem do vycházky nikdy nezačleňovala. Les ve škole děti obohacuje o zážitky, které ve třídě nemají šanci získat. Pomohlo nám i to, že jsme naši školní zahradu osázeli keři a stromy, které mají děti v učebnici, abychom nemarnili čas přechody na vzdálenější místa.

Edita Klopanová: Je potom vidět, jak ty děti mají jiný vztah k přírodě, jak hezky o tom mluví a jak na to vzpomínají v reflexích. A zpětnou vazbu máme i od rodičů, že venkovní učení podporují a jak jsou rádi, že k tomu děti vedeme.

Ivana Uherková: Ještě bych zmínila průřezová témata, díky projektu Les ve škole jsem začala více a přirozeněji propojovat předměty. Šli jsme se učit prvouku ven, zároveň jsme na to téma pak udělali hodinu slohu, kdy si žáci zapisovali příběhy, spojili jsme vše s výtvarkou – a takové přirozené propojení je asi ten nejlepší způsob výuky pro děti.

Jak u vás dneska vypadají terénní lekce?

Eva Klecandrová: U nás už máme každý – i každé dítě - takovou univerzální výbavu na výpravy ven, to znamená podložku, lupu, pinzetu, Když se řekne, že se půjde ven, nejen prvouku a přírodovědu, tak toto je základní výbava, se kterou každý vyráží. Máme už v rámci naší místně zakotvené výuky vytipovaná místa a v mapě označená, kde je co nejlepší realizovat.

Ivana Uherková: Před vycházkou do terénu bych doporučila všem, aby se nejdříve dobře seznámili s terénem, pak člověk není na místě překvapený. My jsme si třeba s dětmi vybrali místo, kde jsme v létě schytali hodně štípanců od hmyzu. Ale na druhou stranu je to pro děti zážitek, ze kterého si mohou odnést ponaučení, jak se vhodně vybavit do přírody.

Kam za přírodou vyrážíte?

Eva Klecandrová: Máme možnost využívat zahrady. Na školní zahradě jsou z velkých cívek stolečky. Máme navíc štěstí, že se v obci vytvořila i komunitní zahrada, kde jsou naše děti autory sadu starých odrůd. Takže tam je naše další útočiště. Jsem ráda, že i ostatní kolegové si k venkovnímu učení našli nebo hledají svou cestu. Ráda bych to venkovní učení přenesla i do školní družiny, to je naše další meta.

Edita Klopanová: My to do lesíka nemáme úplně blízko, byla by to výprava na celý den, takže využíváme i malé chvilky na výpravy do školní zahrady, do blízkého parku, aby se děti dostaly ven a zažily přírodu všemi smysly (ochutnávají, očichávají bylinky a jedlé plevele). Založili jsme i hmyzí louku, aby děti pozorovaly, jak se to vyvíjí, co tam žije.

Ivana Uherková: Kantorek, které u nás realizují Les ve škole je více, a je dobré, že každá si projekt se třídou pojme po svém. Někdo jede přesně podle metodiky, aby se měl čeho držet, někdo volněji.

Co byste doporučili škole, která třeba váhá, jestli do Lesa ve škole jít nebo ne?

Eva Klecandrová: Myslíte, že by váhali? Asi aby se nevyděsili a nebrali metodiky jako dogma. Aby se nechali inspirovat i dětmi, u nás to tak děláme, že některé lekce necháme připravit i děti samotné. Musí se to zkusit a zažít, že to není nic složitého, naopak, je to ta nejpřirozenější věc.

Ivana Uherková: Všechny školy bych povzbudila v tom, že dětem stačí i malý prostor, není třeba mít les blízko. Projekt je vymyšlený tak, že se dá realizovat na zahradě, v parčíku, apod. Metodiky jsou dokonalým materiálem, se kterým může i méně zkušený učitel začínat. Doporučila bych začít v blízkém okolí školy.

Edita Klopanová: Každý krůček se počítá, děti z měst se často do přírody nedostanou, pro ně je "wow" i když si třeba za oknem vypěstují něco ze semínka.

Děkujeme za rozhovor paní ředitelce Evě Klecandrové, Ivaně Uherkové i paní učitelce Editě Klopanové.

V článku je použitá část rozhovoru, který vznikl pro letní speciál časopisu Řízení školy, kde si ho budete moct přečíst celý.

Přidejte se k 390 školám, které učí s Lesem ve škole o přírodě (nejen) v přírodě.

TĚŠÍME SE NA VÁS A PŘEJEME KRÁSNÉ DNY